Nejbohatším zdrojem jsou žloutky, mléko, kvasnice, játra a ledviny. Řadí se do skupiny „vitagenů“, tedy látek, které jsou zdrojem energie a fungují jako stavební materiál buněk. Má pozitivní vliv na kvalitu vlasů a nehtů. Je účinnou prevencí proti plešatosti a depresím. Podporuje činnost pohlavních žláz. Jeho nedostatek se projevuje kožními problémy, častými záněty spojivek, svalovými bolestmi a únavou. Je vhodné jej užívat při dlouhodobé léčbě antibiotiky.

Je to nejrozšířenější minerál v našem těle. Společně se sodíkem vytvářejí elektrochemický gradient na stěně buněk, který je nutný k životu buňky. Podílí se na vedení vzruchu, dráždivosti svalů, metabolismu cukrů, správné činnosti srdce. Drasík snižuje krevní tlak, odstraňuje únavu a snižuje riziko mrtvice. Doporučenou denní dávkou je 2000 mg. Nejvíce draslíku najdeme v ovoci a zelenině. Například ve 100 g obilných klíčků je až 800 mg draslíku. K nedostatku draslíku (hypokalémii) může dojít u alkoholiků, při silném zvracení, poruchách příjmu potravy (anorexie, bulimie). Hladinu draslíku v krvi snižuje také lékořice. Nedostatek draslíku se může projevit svalovou slabostí, otoky, zácpou a bolestmi břicha.

Fosfor (phosphorus)

V dostatečném množství jej vyrábí bakterie v tenkém střevě. Jeho zdrojem v potravě je listová zelenina, zejména špenát a hlávkový salát. Díky němu je tělo schopné zastavit krvácení, aby člověk nevykrvácel. Řídí vznik látek nutných pro správnou srážlivost krve. Výrazný nedostatek je v ČR vzácný, pokud ale nastane, projeví se poruchou srážlivosti krve, dochází například k častému krvácení z nosu a snadno se tvoří podlitiny, aniž by se člověk zranil. Ohroženi jsou lidé s onemocněním jater, alkoholici a ti, kteří dlouhodobě trpí průjmy nebo živiny přijímají nitrožilně. Také ti, kteří dlouhodobě užívají vysoké dávky vitamínu E.

Je důležitým iontem v nervovém přenosu, svalovém stahu a normálním rytmu srdce. Podává se při eklampsii (projevuje se v těhotenství zvýšeným krevním tlakem a otoky končetin, rovněž se používá na tlumení křečí. Často se během gravidity předepisuje preventivně. Doporučená denní dávka je 300 – 400 mg. Hořčík získáváme z minerálních vod (Magnesia), zeleniny, ovoce a celozrnného pečiva. Pokud člověk konzumuje dostatečně pestrou stravu, nemusí se obávat jeho nedostatku. Ten se projevuje především křečemi v končetinách, nervozitou, poruchami vidění a zvýšením krevního tlaku. Při nadbytku hořčíku se dochází ke zmatenosti, srdeční arytmii a zhoršení ledvinných funkcí.

Chrom je stopový prvek působící jako odtučňovací prostředek, stavitel orgánů, lék při cukrovce a zbraň proti srdečním chorobám. Je nezbytný pro růst a zachování dobrého zdravotního stavu. Chrom je nepostradatelný pro štěpení bílkovin, tuků a sacharidů, pomáhá v těle udržovat normální hladinu krevního cukru (glukózy), může také snižovat hladinu celkového cholesterolu, (škodlivého) LDL cholesterolu a triglyceridů. Doporučená denní dávka je 25 – 35 mikrogramů. Poměrně velké množství chromu je obsaženo v mase a to především hovězím, dále ve šťávě citrusových plodů, celozrnném pečivu, brokolici a fazolích. Snížené množství chrómu v těle může vést ke zhoršené toleranci glukózy.

Jód je nekovový stopový prvek důležitý pro syntézu hormonů štítné žlázy v těle, je jejich nezbytnou součástí a napomáhá tak správné funkci štítné žlázy. Jód se používá k odstranění projevů souvisejících s nedostatečnou tvorbou hormonů štítné žlázy. Denní doporučená dávka je 150 mikrogramů. Jód najdeme především v mořských rybách a plodech, dál jej získáváme z kuchyňské soli, která je o něj obohacena. Dlouhodobý nedostatek jódu vede k mentální retardaci, snížené funkci štítné žlázy a různým dalším formám poruch růstu a vývoje. Nedostatek jódu je nejnebezpečnější v období vývoje mozku, proto se doporučuje podávání jódu těhotným ženám a dětem

Vyskytuje se v mase, vnitřnostech, vejcích, mléku a mléčných výrobcích, kysaném zelí a některých mořských řasách. Podílí se na tvorbě červených krvinek a je nezbytný pro správné fungování nervového systému. Jeho nedostatek nastává při poruchách žaludku a střev, rovněž se s ním potýkají přísní vegetariáni a lidé s poruchami metabolismu. Pokud chybí, způsobuje chudokrevnost, onemocnění nervové soustavy a zhoršuje růst dětí. Přebytek v organismu nenastává, protože se neukládá do zásoby

Vitamín C (kyselina askorbová)

Měď je nezbytná v prevenci kardiovaskulárních chorob, k udržování zdravé kůže a vlasů, rovněž podporuje plodnost. Je obsažena nejméně v 15 různých bílkovinách lidského těla. Měď je potřebná též pro správnou funkci železa v těle a tedy vznik červených krvinek. Doporučený denní příjem je 900 mg. Vysoký obsah mědi je v slunečnicových semínkách a oříšcích. Nedostatek mědi v organismu se projeví chudokrevností (ze špatné funkce železa, které pro svou funkci potřebuje měď), dále sníženým množstvím bílých krvinek (neutrofilů) a následným narušením imunity

Vápník je stavebním kamenem kostí a zubů, zajišťuje správný rytmus srdce, fungování cév a svalů. Má význam v prevenci osteoporózy, řídnutí kostí, které vede k jejich zvýšené lámavosti a týká se zejména žen po menopauze. Doporučenou denní dávkou je 1000 mg. Vápník nejčastěji získáme z mléka a mléčných výrobků, nejvíce jej obsahují tvrdé sýry. Z některých zdrojů je ale hůře vstřebatelný (listová zelenina, špenát, rebarbora, chléb). Pro jeho správné ukládávání je nutný správný poměr mezi ním a fosforem, z tohoto důvodu nejsou pro děti vhodné tavené sýry a nápoje kolového typu, které obsahují nadbytek fosforu. Nedostatek vápníku ve stravě spolu s nedostatkem pohybu může vést k osteoporóze, u dětí pak k nedostatečné tvorbě kostí a zubů a ke zlomeninám. Během těhotenství přechází velká část vápníku z matky na plod, proto je nutné jej doplňovat, jinak dochází k poškození chrupu matky

Selen patří mezi stopové prvky. Tvoří součást bílkovin-selenoproteinů. Působí příznivě na revmatickou artritidu, udržuje pružnost tkání, předchází vzniku lupů, zlepšuje činnost imunitního systému. Diskutuje se i o jeho příznivém působení u HIV pozitivních pacientů. Doporučená denní dávka je 55 mikrogramů. Nejbohatším zdrojem selenu jsou mořské ryby, maso, salámy, para ořechy a fazole. Nedostatkem selenu jsou ohroženi pacienti se závažnými poruchami trávicího traktu a rovněž jeho hladinu v krvi mohou snižovat některé léky proti epilepsii. Klinické projevy nedostatku selenu nejsou časté. Při nadbytku selenu dochází k lámavosti nehtů, vlasy jsou křehké a více vypadávají