Dušnost
Dušnost neboli dyspnoe je častým příznakem mnoha onemocnění. Je prakticky nemožné uvést výčet všech faktorů, které mohou dušnost způsobit, zmíním proto jen ty nejčastější a nejvýznamnější. Dušnost lze nejlépe definovat jako nepříjemný pocit ztíženého dýchání a nedostatku vzduchu. Dušnost můžeme rozlišovat na námahovou, kdy vyvolávajícím faktorem je fyzická námaha, a klidovou. Obzvláště klidová dušnost je velmi varovným znamením.
Příčiny: Pocit dušnosti vznikne tehdy, když tkáně našeho těla začnou trpět příčiny dušnosti tkví v plicích, v srdci a krevním oběhu či v chudokrevnosti. A nyní již k vlastním příčinám dušnosti.
I. Plíce – Vzhledem k tomu, že plíce jsou našim dýchacím orgánem, se jakékoliv poruchy jejich funkce mohou projevit dušností.
Léčba: U dušnosti se snažíme léčit její příčinu, což je možné za předpokladu, že je správně diagnostikována. Kromě toho je samozřejmě možné léčit dušnost jako takovou a dokud nezjistíme její příčinu, tak nám ostatně ani nic jiného nezbývá. Pacientovi s dušností obvykle podáme deriváty teofylinu (syntophyllin apod), které stimulují dechové centrum a rozšíří průdušky. V případě zahlenění se podávají léky usnadňující vykašlávání hlenů. U dušnějších pacientů můžeme nechat inhalovat koncentrovaný kyslík. Samozřejmostí je klid na lůžku a zákaz fyzické námahy.