SYNDROM VYHOŘENÍ

Burn out - Syndrom vyhoření 

  • Postihuje ženy i muže zejména pomáhajících profesí, tedy všechny, kteří pracují s lidmi ve složitých životních situacích a klíčovou roli přitom hraje vztah mezi pracovníkem a tím, komu je pomáháno - ať už je to žák ve škole, pacient v nemocnici, obyvatel domova důchodců, nebo klient v poradně.
  • " ztrátu profesionálního zájmu a činorodosti, která se projevuje pocity zklamání a hořkosti při hodnocení minulosti.
  • " Postižený ztrácí zájem o svou práci, spokojuje se s každodenní rutinou, nevidí důvod pro další sebevzdělávání a osobní růst. Snaží se pouze přežít a nemít problémy. Jde o stav s projevy deprese, lhostejnosti, cynismu, ztráty sebedůvěry, častých nemocí a tělesných obtíží.
  • " tři hlavní cesty
    • o ztráta ideálů. Ten, kdo hoří, může vyhořet. Na počátku jedné cesty je nadšení. Člověk se upřímně těší na nové zaměstnání. Ztotožní se s týmem kolegů, s novými úkoly, nevadí mu pracovat přesčas. Práce je zábavou, je smysluplná. Postupně však narůstají obtíže. Mnohé z velkolepých cílů se oddalují, mnohé se ukáží jako nedosažitelné. Zdá se, že k revolučním změnám nedojde.Ztráta důvěry ve vlastní schopnosti jde ruku v ruce se ztrátou smysluplnosti práce samé - jen pokračující velké zatížení pomáhá od negativních myšlenek. Avšak zatížení víc a víc vyčerpává. Nakonec vede k vyhoření. Povolání ztratilo veškerý smysl.
    • o závislost na práci (workoholismus). "Work" znamená, jak víte, anglicky "práce" a zbytek slova je převzat z "alkoholismus". Je to tedy "alkoholismus práce", závislost na práci stejné povahy jako je závislost na alkoholu.Workaholismus neznamená jen to, že někdo hodně pracuje. Jde o nutkavou vnitřní potřebu hodně pracovat.
    • o "Teror příležitostí" je třetí cesta vedoucí k vyhoření. neschopnost odmítnout, nedostatek odhadu vlastních časových možností a nedostatek řádu v životě.
  • " Projevy:
    • o Tělesné vyčerpání - Chronická únava, nedostatek energie, slabost, vyčerpání, bolesti zad, změny jídelních návyků, změny tělesné hmotnosti a podobně, stížnosti na chronickou únavu, spojenou s poruchami spánku - ačkoliv se postižený člověk celý den cítí unavený, v noci mu myšlenky na starosti nedovolí usnout, nebo se mu zdají děsivé sny.
    • o Emocionální vyčerpání - ubitý, má pocit bezmoci a beznaděje, ze které nevidí žádné východisko, někdy až k vypuknutí duševní nemoci či k myšlenkám na sebevraždu. Mohou selhat mechanismy, umožňující zvládání obtíží, nezvladatelný a neutišitelný pláč; mají pocit, že veškerou energii, která jim zbyla, spotřebují na zvládání běžných úkolů každodenního života; Jsou přesvědčeni, že už nemají co dát, cítí se emočně vysátý, je podrážděný a nervózní. Ani rodina a přátelé už pro něj nejsou zdrojem energie a uspokojení - naopak pro něj představují jen další nároky.
    • o Duševní vyčerpání - negativní postoje k sobě samým, k vlastní práci a vlastním úspěchům, ke svému okolí a ke klientům. Mnohdy zjišťují, že jsou schopni myšlenek a pocitů, které by u sebe nikdy nečekali. vede k dehumanizaci postoje ke klientům (nedostatečné vědomí lidských atributů ostatních lidí a nedostatek lidskosti v interakci), přestává vnímat, že okolní lidé mají stejné pocity a myšlenky jako on. ztrácejí schopnost vnímat osobní identitu lidí, o které se mají starat, stále méně s nimi hovoří a stále častěji s nimi jednají, jako by ani nebyli lidmi. klienty vidí spíš jako agregáty problémů.
  • " začíná plíživě, jeho prevence od nás vyžaduje bdělost. Tedy trvalou pozornost k tomu, jak se uvnitř cítíme a co ještě můžeme unést z pracovní zátěže (aniž bychom ohrozili vlastní zdraví).
  • " pozorní ke všem vztahům s blízkými lidmi, kteří spoluvytváří naše pracovní a především rodinné zázemí. Pro pomáhajícího je velmi významné, jaké má zázemí ve svém osobním životě. Dlouhodobě neřešené konflikty v manželství, partnerství a rodině energii vysávají. Pro většinu lidí je důležitým energetickým momentem kvalita jejich sexuálního života.
  • " Pokud už člověk onemocní burn-out syndromem, měl by se obrátit na odborníka- psychologa či psychiatra, kterému důvěřuje a je ochoten svěřit mu své osobní trápení. Protože onemocnění, o kterém je řeč, může doprovázet mnoho tíživých psychických i somatických příznaků, neměl by člověk spoléhat jenom na své vlastní síly. Schopnost přijmout pomoc druhých může člověku v nouzi zachránit život

http://cms.nebesa.webnode.cz/