Epilepsie

 

Epilepsie neboli česky padoucnice je neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými epileptickými záchvaty. Epilepsie je popisována již ve starověku, historickou osobností trpící epileptickými záchvaty byl zřejmě i Gaius Iulius Caesar.

 

Před výčtem příčin této nemoci je nutné si povědět pár slov o struktuře mozku. Mozek si můžeme představit jako obrovský shluk miliard nervových buněk (neuronů), které jsou vzájemně propojeny nervovými vlákny. Neurony mezi sebou komunikují přes tato vlákna, kterými se šíří elektrické signály

2. Částečné (parciální) křečové záchvaty - U těchto záchvatů dochází k třesu určité části těla, vědomí bývá zachováno. Tyto záchvaty mohou přirozeně přejít do myoklonického záchvatu. 

 

2. Petit mal – Tohle je obdoba grand mal bez křečí. Člověk ztratí vědomí, upadne a po chvíli se opět probere. Na dobu záchvatu si nepamatuje.

 

3. Absence – Tento epileptický záchvat je typický pro dětský věk. Dítě při něm jakoby ztratí pozornost a zadívá se do prázdna, předměty mu vypadnou z ruky. Záchvat trvá velmi krátkou dobu, dítě během něj nereaguje na okolí a po probrání se na dobu záchvatu nepamatuje. K pádům ani ke křečím nedochází.

 

4. Mrákotné stavy – Zde je vědomí zdánlivě zachováno, nemocný může provádět i nějakou činnost. Svůj stav si nicméně neuvědomuje a na dobu záchvatu si nepamatuje. Na neurologii nám říkali případ jednoho manažera, který přišel o práci, když se při záchvatu začal svlékat na poradě společnosti.

 

5. Smyslové halucinace – Epileptické záchvaty, při nichž výboj zasáhne smyslové části mozku se mohou projevit halucinacemi. Poměrně obvyklé jsou čichové a zrakové halucinace.

 

 

Aura: Aura je zvláštní stav, který může vznikat několik vteřin před začátkem záchvatu. Jde dost těžko popsat. Dotyčný se někdy cítí "divně", relativně častá je aura jako čichová halucinace, kdy člověk začne cítit zápach spálené gumy. Existuje i aura optická, kdy nemocný vidí záblesky, pocitová aura - brnění částí těla, sluchová - slyšení zvuků, hlasů apod.

 

 

Prevence: Je-li u někoho epilepsie zjištěna, měl by se pokusit zmenšit riziko záchvatů. Vyléčit buňky způsobující epilepsii nemocný sice nemůže, je však v jeho silách vyvarovat se vyvolávajících situací. Nemocný by se měl vyvarovat alkoholu, měl by chodit pravidelně spát a mít dostatek spánku. Měl by udržovat zdravou životosprávu a měl by snažit se vyhýbat psychickému a fyzickému vyčerpání.

Poněkud nepříjemnou skutečností je fakt, že epileptik nesmí řídit motorová vozidla, neboť epileptický záchvat za volantem ohrožuje na životě jeho i ostatní účastníky silničního provozu. Dobrou zprávou pro nemocné je fakt, že pokud zabere léčba a oni jsou určitou dobu (několik let) bez záchvatu, mohou řidičské oprávnění dostat.

 

 

Diagnostika: Máme-li u někoho podezření na první epileptický záchvat jeho života, provádí se obvykle CT mozku nebo magnetická rezonance. Cílem je najít větší poškozená ložiska či nádorový proces, který by mohl epilepsii vyvolat. Dalším významným vyšetřením je EEG. Při EEG se na hlavu nasadí taková čepice s mnoha svody, které snímají elektrické vzruchy v mozku. Při epileptickém záchvatu vznikají na záznamu specifické změny, které lékařům pomohou epilepsii diagnostikovat. Mnohdy to vyžaduje celodenní sledování nemocného na specializovaném pracovišti a nezřídka se lékaři musí pokusit nemocnému epilepsii vyvolat. Obvykle to dělají tím, že mu odpírají spánek. Nevyspalý mozek je totiž na vyvolání epilepsie mnohem citlivější. Od lékařů to není projev sadismu, v období mezi epileptickými záchvaty totiž EEG záznam může být naprosto normální a nemá příliš velkou vypovídací hodnotu.

 

 

První pomoc: První pomoc uplatníme zejména u celkového záchvatu s křečemi. Nemůžeme toho pro postiženého udělat nijak moc – nejlepší je odstranit z jeho blízkosti předměty, o které by se mohl poranit, a zavolat rychlou záchrannou pomoc. Nemá příliš cenu zkontrolovat, zda nemocný nemá zapadlý jazyk – jeho zuby bývají pevně sevřené, a i když se je podaří rozevřít, může postižený prudce skousnout. Pomáhající člověk tak může velice snadno přijít o prst.

 

 

Léčba: Jako základní léčba se používají léky ze skupiny antiepileptik. Tyto léky mají celou řadu vedlejších účinků a musí se užívat pravidelně a disciplinovaně. Při špatném užívání mohou epileptický záchvat paradoxně způsobit. Pacientovi se obvykle nasadí v případě opakovaných epileptických záchvatů.

Nezabírá-li léčba pomocí léků, je možno zvážit neurochirurgický zákrok, kdy se epileptické ložisko v mozku zničí. Je to komplikovaný zákrok, kterému musí předcházet přesná lokalizace tohoto ložiska.

Příčiny: Vlastní příčinou epilepsie je situace, kdy se v mozku vyskytuje skupinka buněk, které za určitých okolností vyšlou do „sítě“ elektrický signál, který se v ní začne šířit a dočasně naruší její funkci. Popsal bych to jako elektrický zkrat. Hlavními otázkami zákonitě je: Jaké buňky vysílají tyto signály? Za jakých okolností se tomu tak stane?

 

Buňky způsobující epilepsii jsou nějakým způsobem narušené a jejich existence souvisí s mnoha onemocněními mozku – epilepsie může být vrozená, kdy během vývoje mozku vznikla defektní ložiska, a získaná. Získaná epilepsie vznikla za předpokladu, že během života člověka došlo k nějakému poškození části mozkové tkáně. Příčin tohoto poškození je celá řada. Již během porodu může snadno dojít ke krátkodobému nedostatku kyslíku a část buněk mozku může zůstat poškozena. Je-li toto poškození malé, nemusí se projevit poruchou hybnosti ani intelektu, ale poškozené buňky mohou během života začít způsobovat epileptické záchvaty. Mozkové buňky mohou být poškozeny i při úrazu hlavy, při mozkové mrtvici, při infekcích (záněty mozkových plen, záněty mozku), při mozkových nádorech (spíše u nezhoubných) apod. Po všech těchto stavech může začít docházet k opakovaným epileptickým záchvatům.

 : Projevy epileptického záchvatu jsou velmi pestré a záchvaty se podle nich dělí do velkého množství podskupin. Toto dělení je nicméně obtížné a pro laiky naprosto nepodstatné. Pro popis příznaků vyberu ty nejzákladnější typy epileptických záchvatů:

 

1. Tonicko - klonický záchvat = Grand mal – Toto je klasický záchvat, který je široké veřejnosti nejznámější, a který se projevuje ztrátou vědomí, pádem a křečemi . Záchvat může začít výkřikem a nemocný se během něj může pomočit a pokálet. Na dobu záchvatu si obvykle nepamatuje.


http://cms.nebesa.webnode.cz/