SENIOŘI A JEJICH AKTIVITA

Biologické změny u seniorů

Proces biologického stáří je determinován genetickými dispozicemi a životním stylem. Probíhá individuálně u každého jedince. Biologické stárnutí souvisí s pojmem biologický věk, kterého se užívá k označení celkového stavu lidského organismu. V užším slova smyslu se tímto pojmem označují veškeré vývojové změny organismu člověka probíhající na organické úrovni. Primárně přináší změny struktury a následně změny funkcí.

Rozlišují se tři typy funkčních změn. První je úbytek funkcí na úrovni molekulární, tkáňové, orgánové a systémové. Za druhé vyčerpání buněčných rezerv, které se projevují při reakci organismu na určitou zátěž a poslední řadě zpomalení většiny funkcí lidského organismu.

Biologické změny způsobeny vlivem stárnutí jsou nejvíce znatelné. Mění se vzhled člověka, často dochází k poklesu výšky, hmotnosti a svalové hmoty. U starších lidí se snižuje pohyblivost, mění se držení těla a zhoršuje se koordinace pohybů. Kosti jsou křehčí, hrozí osteoporóza a zlomeniny. Kůže ztrácí pružnost, ztenčuje se, vyskytují se vrásky. Vlasům ubývá vlasový pigment, šediví a ztenčují se a v důsledku úbytku vlasových folikul, vypadávají. Ochlupení řídne, a nehty rostou pomaleji. Tělo je obecně více náchylné na infekce a jiná zhoubná onemocnění.

Z hlediska změn nervového systému dochází k zpomalení nervového vedení, poruchám spánku, atrofie mozku s horšením vštípivosti a výbavnosti informací. Dochází k snížení průtoku krve všemi orgány, často jsou poškozeny tepny a dochází k ateroskleróze či hypertenzi. Vyskytují se problémy s regulací tělesné teploty, zhoršuje se schopnost adaptovat se klimatickým změnám, hrozí podchlazení nebo přehřátí. Snižuje se funkce dýchacího aparátu a vitalita plic, může dojít k hypoxii.

Dále dochází k poruchám motility trávicí trubice, zhoršená schopnost ledvin, poruchám funkcí močového měchýře. U starých lidí velmi často dochází k opotřebování nebo ztrátě chrupu.

V neposlední řadě nesmíme opomenout involuční změny ve smyslovém vnímání. Sluch přestává reagovat na vyšší zvukové frekvence, objevují se šelesty a nedoslýchavost. Snižuje se zraková ostrost, vnímání barev, zhoršuje se schopnost akomodace čočky. Schopnost rozeznávání vůní a chutí také ubývá.

Psychické změny u seniorů

Psychika starého člověka se ve většině případů odvíjí od souboru vlivů, které vznikaly a na člověka působily již od dětství a po celou další část života se utvářely, proplétaly a vzájemně na sebe působily.

Pro stáří je typická změna některých psychických kvalit. Tato změna je považována za součást stařecké normy. Je to způsobeno biologickými i sociálními faktory. Jedná se o snížení vštípivosti a výbavnosti paměti, zpomalení psychomotorického tempa, a ochuzení fantazie. Z hlediska fluidní inteligence dochází k poklesu, tedy ke zpomalení vnímání, menší pozornosti a menší přesnosti ve vyjadřování. Lidem vyššího věku dělá problém se rozhodnout, působí často bezradně a úkoly které má vyřešit řeší pomaleji. Vzhledem však k jeho bohatým zkušenostem je dokáže často vyřešit velmi bravurně.

Velmi často se vyskytují deprese, zvyšuje se sklon k úzkosti až agitovanosti. Věci, které u mladých lidí vyvolávaly neurózy nebo psychopatické poruchy, na starého člověka působí depresí nebo paranoiditou.

Avšak nemůžeme brát jen negativní aspekty stárnutí, často se například zvyšuje vytrvalost obzvláště v monotónních činnostech. Většinou se také stupňuje trpělivost a pochopení pro motivy jednání stejně starých lidí. Je to dáno tím, že u normálního stáří netrpí soudnost a zlepšuje se rozvaha. Pro starého člověka platí, že je stálejší ve svých názorech a vztazích. Ve vlastní jednání je opatrnější a obezřetnější. Velmi však závisí na povahových typech osobností, které se stářím jen prohlubují.

Vhodné pohybové aktivity pro seniory

Výběr pohybové aktivity by se měl vždy odvíjet od zdravotního stavu, ve kterém se senioři nachází, a rozhodně by se měla pohybová aktivita provádět na doporučení lékaře. Výběr by se měl rovněž odvíjet i od změn, které jsou součástí stáří, ať už jsou to individuální či subjektivní pocity cvičence. Zdravotnické organizace doporučují cvičit 3x týdně po dobu 1 hodiny, nebo 5x do týdne půl hodiny.

Co se týče intenzity zatížení, tak ta by měla být na začátku cvičení nejmenší a v průběhu by měla být mírnější, nebo střední. Je už na každém zvlášť, jakou intenzitu zátěže zvolí. Pokud to dovolí zdatnost, může být intenzita větší (klidně i 70% maxima po dobu kolem 5 minut při každém cvičení). Pro udržení kondice seniorů je důležitá hodná délka zatížení, pravidelnost pohybu a jeho optimální intenzita (Hálková, 2005)

Od padesátého roku se ve fitness centrech doporučuje seniorům mírnější a obezřetnější přístup k jejich tělesným propozicím. Pravdou ale je, že posilování kosterního svalstva je velice důležité hlavně také v pokročilejším věku. Konkrétně pro posilování svalstva je důležité o jaký typ cvičence se jedná. Jestli jde o pokročilého, či začátečníka. Všeobecně by se ale dalo říci, že se redukují cviky hlavou dolů, používání nadměrných hmotností, nebo časté střídání poloh. Součástí ukončení tréninku v posilovně by se měl stát strečink.

Ve skupinových cvičeních bývají často oblíbenější psychomotorické hry. V těchto hrách se klade důraz hlavně na samotný prožitek z pohybu. Nejedná se zde o maximální nasazení, výkonu, či vítězství nad ostatními. Hlavní náplní psychomotoriky je hra, při které se cvičenci poznávají navzájem a poznávají rovněž své tělo a prostředí kolem sebe. Na lepší úroveň se dostává také komunikace s ostatními. Výhodou je také odstraňování zábran, stresu a strachu.

Tanec, nebo jednoduché kroky na hudbu, rytmická cvičení, nebo kreativní pohyby na hudbu jsou vhodná cvičení, která se používají nejen na rozehřátí organismu, ale také zapojují jedince do kolektivu, praktikovat se dá taktéž tanec ve dvojicích či skupinkách. Tyto aktivity přinášejí nejen radost, ale také podporují funkce paměťové, koordinační a prostorově orientační.

Cvičení uvolňovací a vyrovnávací jsou zásadní pro udržování pohyblivosti kloubů, dále také pro zmírnění funkčních poruch pohybového systému. Zde se jedná o to, že nácvik a technika správného držení těla, nácvik sedu, vstávání a chůze jsou spolu s vyrovnáním svalové dysbalance pro seniory pozitivními jevy. Dechová a relaxační cvičení slouží k uvědomování si vlastního těla. Zapomínat by se nemělo rovněž na zapojení cviků pro jemnou motoriku, kdy se jedná o cvičení s prsty.


http://cms.nebesa.webnode.cz/