Plicní embolie

  • akutní stav, který vzniká zanesením embolu krevním proudem do plicní tepny nebo její větve s následnou poruchou hemodynamiky a ventilace. Nejčastější původ embolu je trombotický, proto se užívá termín tromboembolická nemoc – TEN.

Etiopatogeneze

Uzávěr plicnice nebo jejích větví vede k neprokrvení části plic za uzávěrem. Tím vzniká nepoměr mezi ventilací a perfuzí. Důsledkem těchto změn je hypoxemie a tachypnoe s hypokapnií.

Etiologie

  • trombus – pochází z hlubokého žilního systému dolních končetin nebo pánve, odkud putuje přes pravé srdce do plicnice nebo jejích větví
  • tuk – při těžkých frakturách (např. femuru), akutní pankreatitidě nebo transplantaci kostní dřeně
  • septické emboly (infekční endokarditidy narkomanů)
  • amniová tekutina
  • cizí tělesa (úlomky katétrů, kanyl)
  • vzduch – když do žilního systému vnikne vzduch při úrazu krku nebo komplikace katetrizace

Klinický obraz

Odvíjí se od stupně obstrukce plicního řečiště.

Masívní embolizace – postihuje více jak 50 % plicního řečiště, 10 % končí smrtí

  • rozvoj kardiogenního šoku
  • klidová dušnost náhle vzniklá
  • centrální cyanóza
  • pocit tlaku na hrudi
  • synkopa
  • hypotenze
  • oligurie
  • tachykardie
  • tachypnoe
  • periferní vazokonstrikce
  • studený pot
  • hemoptýza
  • zvýšená náplň krčních žil
  • pleurální bolest až stenokardie

Submasivní embolizace – postihuje plicní tepny střední velikosti, příznaky vznikají náhle

  • dušnost
  • tachypnoe
  • kašel
  • hemoptýza
  • pleurální bolest

Sukcesívní mikroembolizace – opakující se uzávěry malých arterií, příznaky se vyvíjejí pomalu

  • dušnost postupně narůstající
  • rozvoj pravostranného srdečního selhání

Komplikace

  • pravostranná kardiální dekompenzace
  • kardiogenní šok
  • náhlá smrt

Diagnostika

anamnéza

  • zjišťujeme výskyt rizikových faktorů – maligní nádory, obezita, srdeční selhání, iktus, perorální antikoncepce, úraz operace, dlouhodobá imobilizace

fyzikální vyšetření

  • pacient obvykle zaujímá vysokou Fowlerovu nebo ortopnoickou polohu, má zvýšenou náplň krčních žil, je bledý, opocený, akcentace druhé srdeční ozvy nad plicnicí

laboratorní vyšetření

  • ASTRUP – hypoxie a hypokapnie
  • D-dimery

zobrazovací metody

  • EKG
  • RTG srdce a plic - je typicky normální nález
  • UZ srdce s dopplerem
  • plicní perfuzní a ventilační scan
  • spirální CT
  • angiografie

Terapie

Cílem je rekanalizace plicního řečiště, zábrana recidiv embolizace a zlepšení dechových funkcí.

režimová opatření

  • hospitalizace na JIP, poloha ortoptická, s klidem na lůžku
  • zavedení centrálního žilního katétru nebo periferního žilního vstupu dle stavu
  • sledování fyziologických funkcí
  • saturace krve kyslíkem
  • odběry biologického materiálu
  • sledování výsledků vyšetření a stavu pacienta
  • sledování účinků léčby krvácivých projevů při trombolytické nebo antikoagulační terapii
  • bandáže DK
  • časná pooperační mobilizace
  • pravidelné kontroly u lékaře – INR
  • dodržování medikamentózní terapie

konzervativní terapie

akutní fáze

  • oxygenoterapie
  • trombolytika – rozpouštejí trombus: Streptokináza, Urokináza, Altepláza
  • antikoagulancia – brání narůstání trombu; u těžších forem se používají jako pokračování trombolytické terapie, u lehčích forem jsou základem léčby
  • Heparin i.v.
  • nízkomolekulární hepariny

subakutní fáze a prevence recidiv

  • nízkomolekulární hepariny
  • kumariny – Warfarin, Pelentan p.o.; podávat se musí začít souběžně s hepariny asi 3-5 dní, jejich účinek nastupuje se zpožděním; cílem je dosažení hodnot INR 2,0-3,0

chirurgická

  • embolektomie – chirurgické odstranění embolu
  • kavální filtr – do dolní duté žíly se zakotví tzv. ptačí hnízdo (je prevencí recidiv akutní embolizace

http://cms.nebesa.webnode.cz/