ZUBY

 

Stavba a struktura zubu
Každý zub má tři části: korunku, krček a kořen.  

Jestliže zub rozpůlíme, vidíme, že se skládá z několika vrstev:

A - Korunka
je část zubu viditelná v ústech

B - Krček
spojuje korunku s kořenem

C - Kořen
je uložen v zubním lůžku
Anatomie zubu D - Sklovina
je nejtvrdší zubní vrstva, která pokrývá povrch zubu, chrání jej a je nejtvrdší tkání v lidském těle

E - Zubovina
je uložena pod sklovinou, má lehce nažloutlou barvu, je pevná, ale není tak tvrdá jako sklovina

F - Zubní dřeň
obsahuje nervy a cévní zásobení zubu

G - Cement
je tvrdý, drsný a pokrývá povrch kořene

H - Nervy
přinášejí do mozku signály bolesti, jestliže je zub napaden zubním kazem
Cévy
Zajišťují výživu zubu a odstraňují odpadové látky

I - Zubní lůžko
Zuby jsou uložené v zubním lůžku a s kostí jsou spojené drobnými závěsnými vlákny

 

Různé typy zubů a jejich funkce
Zubní oblouk – všechny zuby v horní a nebo v dolní čelisti. Všechny zuby nejsou stejné, mají různý tvar a vzájemně se od sebe liší.

Typy zubů

Velký řezákMalý řezákŠpičákStolička

Zuby přední (jedničky a dvojky) se nazývají řezáky – jsou ploché, jejich kousací hrana je ostrá a v ústech je jich osm. Čtyři v horní čelisti a čtyři v dolní čelisti. Jejich funkcí je ukousnutí potravy. Po obou stranách řezáků jsou špičáky (trojky) – dva v horní a dva v dolní čelisti. Mají delší kořen než řezáky a pomáhají v utrhnutí a ukousnutí sousta.

Vedle špičáků jsou zuby třenové (čtyřky a pětky) – čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti. Podílejí se na ukousnutí potravy a na jejím rozžvýkání. Za nimi jsou stoličky (šestky a sedmičky) – čtyři v horní a čtyři v dolní čelisti, které rozžvýkají a rozmělní potravu.

Zubní oblouk končí další stoličkou – zubem moudrosti (osmičkou), který prořezává v ústech jako poslední. Zuby moudrosti jsou dva v horní a dva v dolní čelisti.

Různé typy zubů zajišťují :

• ukousnutí potravy a žvýkání
• mluvení
• vzhled obličeje

 

Ukousnutí potravy a žvýkání – po ukousnutí, pomocí jazyka a rtů, zuby rozžvýkají potravu. Nejíme příliš rychle a potravu dobře rozmělníme. Rozžvýkání potravy je velice důležité, protože usnadní její další zpracování v žaludku. Proto je nutné, aby zuby zůstaly zdravé.

Mluvení – postavení zubů, jazyka a rtů hraje důležitou roli při mluvení. Zuby se dotýkají jazyka a rtů a umožňují správně vyslovovat. Zuby ovlivňují u člověka srozumitelnost řeči. Dětem, kterým chybějí přední zuby, vzniklou mezerou uniká vzduch a mají proto potíže při vyslovování některých hlásek a slov (např. šiška, široký, atd.).

Vzhled obličeje – tvar zubů a jejich postavení dotvářejí celkový výraz a vzhled obličeje.

Zuby moudrosti se prořezávají obvykle mezi 18.-24. rokem života. Obtížným prořezáváním dolního zubu moudrosti bývá postižen až každý pátý člověk.

 

Zuby moudrostiZuby moudrosti, jak se někdy třetí stoličky nazývají, se prořezávají obvykle mezi 18.-24. rokem života. Vzácné však nejsou ani případy, kdy potíže spojené s růstem těchto zubů postihují lidi ve věku třiceti, čtyřiceti i padesáti let. Obtížné prořezávání dolního zubu moudrosti se vyskytuje velmi často, bývá jím postižen až každý pátý člověk.

Příčiny těchto potíží jsou jak v uložení zubu hluboko v kosti, tak i v tloušťce a poddajnosti dásně nad korunkou zubu. Velmi často se stává, že prořeže jen část zubu a tento stav zůstává dlouhou dobu nezměněn.Vzniklá mezera mezi dutinou ústní a uzavřeným prostorem nad korunkou zubu se stane vstupní branou pro mikroorganismy ústní dutiny, pro hlen a potravu, které se v tomto prostoru hromadí , dráždí a vyvolávají zánět s výtokem hnisu.

Pokud má hnis při zánětu možnost dostatečně odtékat, zánět se projevuje jen zčervenáním a zduřením sliznice v okolí zubu, bolest bývá mírná a zpravidla ráno větší než přes den.Tyto celkem malé potíže někdy spontánně vymizejí, ale obvykle se zanedlouho opět vracejí.Léčení spočívá v opakovaném čištění, proplachování a desinfekci takto vytvořeného prostoru a je v kompetenci každého zubního lékaře.

Těžší a vážnější komplikací je takzvaná akutní forma obtížného prořezávání.Projevuje se prudkými bolestmi v okolí zubu, obtížným a často i omezeným otvíráním úst, polykacími potížemi a otokem.Teplota bývá zpravidla zvýšená. Ošetření tohoto stavu je dáno polohou zubu zjištěnou dle rentgenového snímku.Při příznivém uložení zpravidla přistupujeme k extrakci v místní anestesii.Jestliže se dá usoudit dle předběžného vyšetření, že vybavení zubu nebude snadné, přistupuje k tzv. konservačně chirurgickému řešení spočívajícím v odstranění dásně nad a za zubem nůžkami nebo skalpelem. Po zklidnění stavu pak teprve přistupujeme k vybavení.Výkon se obyčejně provádí pod clonou antibiotik /Penicilin/.

Je zajímavé dozvědět se něco víc o propojení zubů s orgány našeho těla.

Tak například jedničky nahoře mají vztah k ledvinám, dolní k močovým cestám a měchýři. Špičáky signalizují stav jater a žlučníku, předstoličky hlásí stav pankreatu a žaludku, stoličky patří k plicím a tlustému střevu, osmičky mají spojení na srdce a tenké střevo. Většina zubů a dásní k nim přiléhajících má vztah k trávení a zažívání. Lze z toho vyvodit, že obvyklé chyby jsou ukryté v dietě a některé se vztahují k „vodnímu hospodářství“.

Existují tedy dvě cesty, jak se zbavit bolesti zubů a dásní. Jednou z nich je začít pečovat o příslušný orgán, na který zub upozorňuje. Druhou cestou je nechat si zub ošetřit.

V případě řezáků bychom měli projevit starost o ledviny a močové cesty, hlavně chránit je před nastydnutím. Často je při chronických bolestech zubů vhodné zrevidovat jídelníček, eliminovat jídla, která dráždí játra nebo žlučník (třeba v případě špičáků). Je třeba normalizovat vhodnými prostředky trávení a vyměšování.

    

 


http://cms.nebesa.webnode.cz/